Informace o osobnosti Máte zájem o doménu OSOBNOST.CZ? Klikněte na zde
Seznam osobností
   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Seznam skupin (vše)
 #   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Google
Rychlé hledání


Profese














Aktuality

4.12.2005 - Update systému B-Byte

7.11.2005 - Revize systému

4.9.2005 - První 100 osobností

1.7.2005 - Přechod na B-Byte

31.5.2005 - Zpřístupnění veřejnosti

13.5.2005 - Spuštění testovacího provozu stránek

Odkazy
Prostějov - Informační portál
Upozornění
Na stránkách se neustále pracuje!
Chcete mail?

Nabízíme vám možnost získat
e-mailovou schránku vasejmeno@osobnost.cz

Pokud máte zájem, klikněte zde

Sháníte informace?

Zajímá vás osobnost, hudební skupina nebo album?

Napište nám její jméno
a my informace seženeme!

(např: Bruce Willis, Chinaski)





Piere de Fermat
(17. srpen 1601 - 12. leden 1665)
francouzský matematik
Zařazení: matematik
Biografie

Pocházel z francouzského šlechtického rodu, z městečka Beaumont de Lomagne. Vystudoval práva a také se jako právník živil. Matematikou se zabýval jen jako amatér pro vlastní potěšení. Přesto dosáhl vynikajících výsledků hned v několika oblastech. Podobně jako řada jeho současníků v 17. stol. i Fermat nalézal inspiraci při studiu knih, které se dochovaly z antických dob. Velký obdiv budily zejména spisy čtyř starých řeckých matematiků - Eulera, Archimeda, Apollonia a Diofanta. Při studiu Apolloniova díla o kuželosečkách (elipsa, parabola apod.) Fermat vynalezl úplně nový matematický obor analytickou geometrii. Pro další rozvoj matematiky to byl velmi důležitý objev, neboť umožňoval vyjádřit geometrické útvary číselně a popsat křivky pomocí rovnic. Nenazývá se ovšem Fermatův, nýbrž kartézský, podle jiného francouzského matematika a filozofa Descarta (latinsky Kartezis).

Fermat - matematik

Oba muži vytvořili analytickou geometrii nezávisle a prakticky zároveň, ale Fermat své výsledky jen zřídka publikoval, a tak mnohdy přišel o prvenství. Většina jeho matematických prací byla zveřejněna až posmrtně. Podobně tomu bylo i s jeho studiem křivek, při kterém se těsně přiblížil k vytvoření integrálního a diferenciálního počtu. (Skutečnými zakladateli tohoto oboru se stali o něco později Newton a Leibnitz).

Další významný Fermatův přínos spočívá ve studiu pravděpodobnosti. Touto otázkou se zabýval už v mládí společně se svým přítelem, matematikem a filozofem Blaisem Pascalem. V r. 1653 Pascal narazil na tento problém znovu, když ho jeden známý požádal, aby odhadl šanci na vítězství při hře v kostky. V následujícím roce si Pascal s Fermatem vyměnili sérii dopisů, ve kterých se fakticky zrodila teorie pravděpodobnosti. Inspirovali tím řadu dalších matematiků a nový obor, u jehož počátků stojí hazardní hry, byl na světě.

Velká Fermatova věta

Velká Fermatova věta: Při studiu jednoho antického spisu, Diofantovy Aritmetiky, ji Fermat napsal na prázdný okraj vedle textu. Tato věta říká, že rovnice x^n + y^n = z^n nemá žádné řešení (v přirozených číslech) pro n větší než dvě. (Při n = 2 existuje řešení 3^2 + 4^2 = 5^2. Pro n = 3 nebo větší už žádné takové řešení nalézt nelze.)

Na této větě by nebylo samo o sobě nic špatného. Je to prostě jen jedna z mnoha hypotéz v teorii čísel. Jenže Fermat vedle ještě připsal: "Našel jsem úžasný důkaz tohoto tvrzení, ale nevejde se mi na tento okraj." Když zemřel, v jeho pozůstalosti nebyl zmíněný důkaz nikde nalezen. Od té doby jeho poznámka mučila nesčetné generace matematiků. Všechny ostatní Fermatovy hypotézy byly mezitím dokázány nebo vyvráceny, ale jeho velká věta vzdorovala všem pokusům. Stala se z ní jedna z největších matematických záhad a milovníky čísel přivedla k sebevraždám a soubojům. V r. 1908 slavná góttingenská univerzita v Německu vypsala odměnu 100 tisíc marek pro toho, kdo důkaz velké Fermatovy věty nalezne. V červnu 1993 se přihlásil anglický matematik Andrew Wiles z Cambridge, ale už v prosinci téhož roku oponenti odhalili v jeho důkaze chybu. Wiles poté spolu s dalším matematikem Taylorem provedl opravy a předložil novou verzi důkazu. Zabírá víc než 200 stránek složité matematiky, a prozatím se zdá, že je skutečně v pořádku a Wiles získá slíbenou odměnu. Hádankou zůstává, zda Fermat tenkrát opravdu v duchu nalezl nějaký geniální důkaz, anebo zda se jen spletl...

Zdroje
Magda Vlachová - vedci.wz.cz
. . . : : :    (C) 2005 technická správa a funkční webdesign: Webdesign Atomio Web s.r.o.      B-Byte Engine    : : : . . .