Informace o osobnosti Máte zájem o doménu OSOBNOST.CZ? Klikněte na zde
Seznam osobností
   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Seznam skupin (vše)
 #   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Google
Rychlé hledání


Profese














Aktuality

4.12.2005 - Update systému B-Byte

7.11.2005 - Revize systému

4.9.2005 - První 100 osobností

1.7.2005 - Přechod na B-Byte

31.5.2005 - Zpřístupnění veřejnosti

13.5.2005 - Spuštění testovacího provozu stránek

Odkazy
Prostějov - Informační portál
Upozornění
Na stránkách se neustále pracuje!
Chcete mail?

Nabízíme vám možnost získat
e-mailovou schránku vasejmeno@osobnost.cz

Pokud máte zájem, klikněte zde

Sháníte informace?

Zajímá vás osobnost, hudební skupina nebo album?

Napište nám její jméno
a my informace seženeme!

(např: Bruce Willis, Chinaski)





Karl Friedrich Gauss
(30. duben 1777 - 23. únor 1855)
německý matematik a fyzik
Zařazení: matematik, fyzik
Biografie

Bývá označován za největšího matematika od dob Archimédových, ne-li za největšího matematika vůbec.

Dětství

Narodil se v Brunšviku jako syn zedníka a vodního mistra, který se také staral o vodotrysky a jiné věci s vodou spojené. Jak sám Gauss vypráví, v prvních letech svého života se učil dříve počítat než mluvit. Pak začal své známé a příbuzné "prosit o písmena", a najednou uměl číst, aniž by kdokoli věděl, jak k tomu vlastně přišel. Když byly Karlovi tři roky, poslouchal jednou, jak jeho otec počítá výplaty pro dělníky. K velikému překvapení všech přítomných tříletý klučina náhle zvolal, že ve výplatě je chyba, a hned také řekl, jak zní správný výsledek. Otec mzdu znovu přepočítal a zjistil, že chlapec má skutečně pravdu. V sedmi letech začal chodit do školy, kde měl ve třídě sto spolužáků, ale nijak mezi nimi nevynikal. Teprve v devíti letech na sebe upozornil příhodou, která se dodnes traduje všude, kde je řeč o Gaussovi. Stalo se, že učitel v Gaussově třídě chtěl mít hodinu klid, a proto uložil žákům, aby sečetli všechna čísla od jedné do šedesáti. Kdo byl s úlohou hotov měl položit břidlicovou tabulku na veliký stůl, hezky jednu na druhou, aby učitel mohl kontrolovat, v jakém sledu žáci úlohu odevzdávali. Několik okamžiků nato, co byla úloha oznámena, vyskočil maličký Gauss a položil svou tabulku na stůl. Učitel držel v ruce rákosku a soucitně pohlížel na bledého uličníka. Pokládal chlapce za vykutáleného žertéře, a pro tento okamžik se rozhodl nechat ho ještě na pokoji, aby nerušil ostatní. Když už všichni odevzdali svá řešení, prohlédl jedno po druhém. Na první tabulku úplně vespod skoro zapomněl. Vlastně ne tak docela. Vzal tabulku do ruky a ke svému úžasu uviděl, že je na ní číslo 1830. A to je správný výsledek. Vše vysvětlil jako naprostou samozřejmost, že výsledek součtu všech čísel od jedné do šedesáti se dá říct ihned zpaměti. Není třeba sčítat jedno číslo po druhém tak, jak to dělali ostatní. On si sečetl první číslo s číslem posledním - vyjde 61. To pak stačí znásobit počtem párů čísel v úloze, tj. třiceti. A třicetkrát jednašedesát je 1830. Když to učitel slyšel opatřil pro malého Gausse učebnici matematiky z Hamburku, a krátce nato prohlásil, že se Gauss od něho již ničemu naučit nemůže. Proto mu umožnil v roce 1792 nastoupit na brunšvickou akademii.

Mládí a studia

V sedmnácti letech ho zaujal prastarý a dosud nezodpovězený problém, zda lze jen s pomocí pravítka a kružítka sestrojit pravidelný sedmiúhelník. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Gauss zjistil, že zkonstruovat sedmiúhelník je nemožné, a ukázal, že tímto způsobem lze sestrojit pouze ty pravidelné mnohoúhelníky s lichým počtem stran, jejichž počet stran je násobkem prvočísel 3, 5, 17, 257 nebo 65 537. Gaussovy vynikající schopnosti zaujaly vévodu z Brunšviku natolik, že se rozhodl nadaného mladíka podporovat v dalším studiu. Roku 1795 Gauss nastoupil na univerzitu v Göttingenu, kde byl jeho učitelem Kaestner, kterého Gauss stále zesměšňoval. Vévoda z Brunšviku se rozhodl Gausse nadále podporovat ve studia a Gauss tedy nastoupit na doktorandské studium na univerzitě v Helmstedtu. Jeho disertační práce se zabývala rozborem základních algebraických teorémů. Mimo jiné zde podal důkaz, že každá algebraická rovnice má alespoň jeden kořen. Již ve třiadvaceti letech se stal členem petrohradské Akademie. V roce 1801 vyšla Gaussova kniha Disquisitones aritmeticae - Pojednání o aritmetice, která obsahuje 7 částí. Poslední část se zabývá teorií čísel, kde Gauss mimo jiné zformuloval geniální teorém o tom, že každé přirozené číslo je možné napsat jako součin prvočísel.

Gauss - fyzik

Gauss však nebyl jen matematik. Zabýval se optikou, působil jako zeměměřič a podílel se na zhotovování map. Významně zasáhl i do astronomie. Roku 1801 hvězdáři objevili novou zajímavou planetku Ceres, ta se jim však záhy při přechodu přes sluneční kotouč ztratila. Gauss vypracoval zcela novou metodu pro výpočet dráhy nebeských těles a v r. 1802 astronom Zach Ceres opravdu nalezli přesně tam, kde geniální matematik jeho polohu předpověděl. Tento virtuózní výkon přinesl Gaussovi všeobecnou slávu. Roku 1807 byl jmenován profesorem matematiky a stal se ředitelem göttingenské hvězdárny.

V říjnu 1805 se oženil. Z dopisů matce lez vyčíst, že měl nepřetržité spory se svou ženou, která se chtěla přestěhovat do Berlína. Gauss sice měl nabídku k přednáškám na Berlínské univerzitě, ale nechtěl z Göttingenu odejít. Roku 1808 zemřel jeho otec a o rok později při porodu druhého dítěte i Gaussova manželka. Za rok nato si vzal její dobrou přítelkyni, která po dlouhé nemoci v roce 1831 zemřela také.

V roce 1809 vydal svou další knihu o diferenciálních rovnicích a eliptických drahách planet. Je zajímavé, že se astronomickými otázkami přestal zabývat kolem roku 1817 i přesto, že byl až do svých 70 let ředitelem hvězdárny v Göttingenu. V letech 1820 - 1830 vydal více než 70 odborných prací o různých problémech. V roce 1822 získal cenu kodaňské univerzity.

V roce 1831 se do Göttingenu přistěhoval Wilhelm Weber, aby tam působil jako profesor fyziky. Gauss se do té doby věnoval fyzice jen okrajově, ale nyní začali spolu s Weberem spolupracovat. Již za rok přišli na teorii zemského magnetismu, poté, co Alexander Humboldt se snažil získat spolupráci Gausse na své práci o magnetických siločárách Země. V roce 1833 byla dokončena stavba Gaussovy magnetické laboratoře, kde nebyl použit žádný magnetický kov. Spolu s Weberem sestrojili první primitivní telegraf, pomocí kterého mohli přenášet zprávy na vzdálenost asi 1,5 km. Gauss ještě publikoval atlas magnetizmu, vydával časopis Magnetické rozhledy, ve kterém otiskoval výsledky svých výzkumů. Jenže Weber se dostal do politických sporů a v roce 1837 musel Göttingen opustit. Gauss ztratil na čas inspiraci - sice si s dalšími vědci dopisoval, ale prakticky vůbec nepublikoval.

Jeho poslední významnou akcí, které se účastnil, bylo otevření železniční trati mezi Hannoverem a Göttingen. Ráno 23. února 1855 zemřel ve spánku. Jak se později z jeho poznámek ještě zjistilo, měl rozpracovány ještě desítky zajímavých poznatků, které nikdy nepublikoval a na kterých si založili slávu jiní vědci v pozdější době.

Gauss - matematik

Těžko bychom hledali byť i jen jedinou oblast matematiky, kterou by Gauss nějak neovlivnil. Jeho největší láskou byla teorie čísel, intenzivně se zabýval i statistikou a počtem pravděpodobnosti. Základní rozložení pravděpodobnosti dodnes znázorňujeme Gaussovou křivkou. Jeho práce z klasické geometrie znamenaly první významný pokrok v geometrii od dob antických Řeků. Z našeho dnešního hlediska je však nejdůležitější skutečnost, že Gauss na konci 18. století objevil zcela nový typ geometrie, která se od té klasické, euklidovské zásadně liší. Euklidova geometrie je založena na pěti základních poučkách, tzv. axiomech. Po dva tisíce let nikdo z matematiků nedokázal na Euklidově systému axiomů nic opravit ani vylepšit. Avšak Gauss ke svému největšímu překvapení zjistil, že změnou pátého axiomu vznikne úplně nový systém - geometrie zakřiveného prostoru! Tento objev byl tak odvážný, že se mladý Gauss polekal a raději ho ani nezveřejnil. Později rozvinul neeuklidovskou geometrii Gaussův žák Bernhard Riemann a ve 20. století jedině díky tomu mohl Einstein vytvořit obecnou teorii relativity.

Souhrn

Vypracoval algebru a aritmetiku komplexních čísel a novou teorii prvočísel, v níž 3 je prvočíslo, ne však 5 neboť: 5 = (1+2i).(1-2i), komplexní čísla vyjádřil jako body v rovině. Věnoval se mechanice, elektromagnetismu, astronomii a geodézii a jako jeden z prvních také zemskému magnetismu. Zavedl absolutní soustavu jednotek CGS ve fyzice. Je po něm nazvána mj. Gaussova rovina. Jeho jméno nosí nepřeberná řada matematických a fyzikálních zákonů a věd.

Zdroje
Magda Vlachová - vedci.wz.cz
. . . : : :    (C) 2005 technická správa a funkční webdesign: Webdesign Atomio Web s.r.o.      B-Byte Engine    : : : . . .