Informace o osobnosti Máte zájem o doménu OSOBNOST.CZ? Klikněte na zde
Seznam osobností
   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Seznam skupin (vše)
 #   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Google
Rychlé hledání


Profese














Aktuality

4.12.2005 - Update systému B-Byte

7.11.2005 - Revize systému

4.9.2005 - První 100 osobností

1.7.2005 - Přechod na B-Byte

31.5.2005 - Zpřístupnění veřejnosti

13.5.2005 - Spuštění testovacího provozu stránek

Odkazy
Prostějov - Informační portál
Upozornění
Na stránkách se neustále pracuje!
Chcete mail?

Nabízíme vám možnost získat
e-mailovou schránku vasejmeno@osobnost.cz

Pokud máte zájem, klikněte zde

Sháníte informace?

Zajímá vás osobnost, hudební skupina nebo album?

Napište nám její jméno
a my informace seženeme!

(např: Bruce Willis, Chinaski)





Tomáš Garrigue Masaryk
(1850 - 1937)
1. československý prezident
Zařazení: prezident
Ve skupinách:
Biografie

Tento veliký státník, filosof, spisovatel a hluboce věřící člověk se narodil v chudé rodině 7. 3. 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni, ale z obou činností uprchl, a když ho v kovářském učení v čejčském dvoře objevil bývalý učitel hustopečské reálky, Masaryk tam nastoupil jako podučitel a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče (otec udělal kariéru od čeledína po drába a matka pracovala jako kuchařka v panských službách) ho nemohli na studiích vydržovat, ale už v 15 letech se mohl živit sám, když pracoval jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni neviděl jinou možnost než filosofickou fakultu.

Během studia se seznámil s Fernandem Brenatem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlesingrem se, už jako PhDr. Masaryk, seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou New Yorkského podnikatele. Oba se k sobě ideálně hodili a 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filosofie pozdržel sňatek 15. března 1878. Po celou dobu studia byl literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 a 1880 se stal otcem Alice a Herberta, ale přestože svou roli otce bral velmi vážně a rodina pro něj byla základním stavebním prvkem společnosti, ke své velké lítosti byl velmi zaneprázdněn, než aby se svým dětem mohl věnovat tak, jak by chtěl.

Po rozdělení University Karlovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroverzním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou společnost (Ačkoli byl velice zbožný člověk, kritizoval některé vlastnosti církve. Zejména se mu příčila jakákoli dogmata. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale podmiňoval ji její radikální reformací.) Na druhou stranu je nutno říci, že do Prahy přijel jako uznávaný vědec a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil.

Po celonárodní aféře o Královédvorský a Zelenohorský rukopis, kdy se Masaryk postavil za jejich nepravost a pravdu a pro celý národ se stal vlastizrádcem, se dostal na pole politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramářovi a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ - realismus. Revue „Čas“ se stala tribunou realistů, v níž předávali své názory a postoje širším vrstvám veřejnosti. Koncem roku 1890 byli přijati do mladočešské strany, na jaře 91 získali mandáty do říšské rady a v prosinci byl Masaryk zvolen do zemského sněmu. Později se politické kariéry vzdal. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti - Jana a Olgu.

I nadále byl obdivuhodně literárně činný: Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly „Naše doba“ nebo „Čas“, na jejichž vzniku se aktivně podílel.

Masaryk na Češích velice odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmu. Příčil se mu český nacionalismus, který vycházel jen ze slepé nenávisti ke všemu německému a nedobře nesl rozrůstající se antisemitismus. Aféra v roce 1899 o znovuobnovení procesu s židem Hilsnerem, který byl odsouzen z rituální vraždy mladé dívky, to ostatně dokázala.

Za první světové války se Masaryk urputně snažil zviditelnit malý český národ uprostřed Evropy a přesvědčit potentáty velkých mocností o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Nejprve emigroval do Ženevy. Později spolu s Benešem odjeli do Francie, kde se k nim připojil M. R. Štefánik. V září 1915 odjel Masaryk do Londýna a situaci ve Francii svěřil Benešovi. Po únorové revoluci přesídlil do Ruska, kde sestavil legie z československých přeběhlíků a zajatců, které vedl proti Rakousku a Německu. Když do války vstoupily USA, vydal se přes východ do Států, aby zde orodoval za samostatné Československo u prezidenta Wilsona, který po válce hodlal zachovat rakouskou monarchii byť národně svobodnou. V Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi americkými čechoslováky na podporu samostatného státu. Zvítězil. Československo bylo uznáno za samostatný stát a jeho zastánce byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem.

Masaryk se vracel přes oceán domů, znovu se setkal se svou rodinou. Čekalo ho přes 15 let neúnavné práce, během kterých z nuly vybudoval relativně silný, prosperující stát se slušně rozvinutou ekonomikou a zahraniční politikou. 24. května 1934 byl počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav zvolen prezidentem a 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů. Usídlil se na zámku v Lánech, odkud i nadále sledoval politické dění. 14. září 1937 „tatíček vlasti“ zamřel a celý národ ztratil svého osvoboditele a symbol morální velikosti a velké autority.

Masarykova osoba byla spojována s obdobím první republiky, ačkoli minimálně 50 procent všeho, co vykonal, vykonal již před ní. Byl osobnost s obrovským významem pro nově se rodící Československo, rozvoj demokracie v něm a pro charakter československého národa, který se vytvářel v duchu jeho hesla „Nebát se a nekrást“.

Po prvním dvouletém období byl opakovaně zvolen v letech 1920, 1927 a 1934. U příležitosti jeho 80. narozenin byl přijat zákon "T. G. Masaryk se zasloužil o stát".

. . . : : :    (C) 2005 technická správa a funkční webdesign: Webdesign Atomio Web s.r.o.      B-Byte Engine    : : : . . .