Informace o osobnosti Máte zájem o doménu OSOBNOST.CZ? Klikněte na zde
Seznam osobností
   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Seznam skupin (vše)
 #   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Google
Rychlé hledání


Profese














Aktuality

4.12.2005 - Update systému B-Byte

7.11.2005 - Revize systému

4.9.2005 - První 100 osobností

1.7.2005 - Přechod na B-Byte

31.5.2005 - Zpřístupnění veřejnosti

13.5.2005 - Spuštění testovacího provozu stránek

Odkazy
Prostějov - Informační portál
Upozornění
Na stránkách se neustále pracuje!
Chcete mail?

Nabízíme vám možnost získat
e-mailovou schránku vasejmeno@osobnost.cz

Pokud máte zájem, klikněte zde

Sháníte informace?

Zajímá vás osobnost, hudební skupina nebo album?

Napište nám její jméno
a my informace seženeme!

(např: Bruce Willis, Chinaski)





Jan Jánský
(1873 - 1921)
český biolog, objevitel krevních skupin
Zařazení: biolog
Biografie

Narodil se v Praze na Smíchově v roce 1873 a vystudoval v roce 1892 proslulé smíchovské gymnázium, tehdy akademické, později Komenského, po II. světové válce Vančurovo gymnázium. Do tohoto gymnázia chodilo více slavných lidí: Jedním z nich byl například astronom Zdeněk Kopal, ale i mnozí jiní. Po maturitě se zapsal na lékařskou fakultu Karlovy univerzity, tehdy dělené na českou a německou. Janský se zapsal přirozeně na českou, kde tehdy již přednášeli slavní profesoři, jako patolog Hlava, internista Thomayer nebo chirurg Maydl.

V té době intenzivně sportoval, zejména jezdil na kole. Závodil za Smíchov a byl velmi úspěšný. Vypráví se, že šel na zkoušku z psychiatrie k přísnému profesororu Kuffnerovi ještě v cyklistickém dresu přímo ze závodu, kde dojel za velikého potlesku Smíchováků jako první.

Přesto zkoušku udělal na výbornou. Po promoci se ucházel o mnoho míst sekundářských, nebo místo mladšího asistenta napřed na chirurgii a pak na gynekologii, ale nikde nebylo místo. Jen na psychiatrii, kde byl přednostou kliniky už vzpomenutý přísný a nesmlouvavý profesor Kuffner. Janský vzal tedy místo tam. S šéfem nebylo snadné vyjít, navíc služba pod ním byla těžká a Janský též neměl smířlivou povahu, takže docházelo často k střetum.

Přesto Janský zvládl psychiatrii dokonale a pustil se stále intenzivněji do vědecké práce. V té době se také oženil s dívkou s níž se seznámil dost nezvykle: Přejel ji na kole a ošetřoval pak její poraněnou nohu.

Psychiatrická léčebna byla tehdy jako dnes v bývalém městském blázinci sv. Kateřiny na tzv. "Kateřinkách". Tehdy ovšem byla ještě více podobná klášteru, dnes je to moderní klinické zařízení blízko Karlova náměstí. Janský měl několik na svou dobu moderních myšlenek: Například začal zaměstnávat nemocné, a tak vznikla na české psychiatrické klinice už koncem 19. století léčba prací.

Ve vědecké práci se věnoval z počátku příčinám schizofrenie (rozpad osobnosti). Hledal je (mylně) v neurofibrálách, což jsou části nervových vláken. Pak ho však zaujala otázka příčin neúspěchu některých krevních převodu.

Transfůze jež se už tehdy prováděly, byly (ještě na počátku 20. století) velkým hazardem . Buďto pacienta zachránili nebo po nich skoro hned umřel. Doslova ho zabili. Po dost dlouhém studiu krevního séra a červených krvinek Janský zjistil, že krevní séra jsou různá a ne všechna mají týž vztah k erytrocytům (červeným krvinkám) - některá je srážejí.

Podařilo se mu najít 4 typy (3 z nich byly popsány před ním) krevních sér. Tím Janský objevil všechny krevní skupiny. Zjistil, že každý člověk má jednu ze 4 krevních skupin, a tím proslavil českou lékařskou vědu. Krevní skupiny označil:

1. krevní skupina A, 2. krevní skupina B, 3. krevní skupina AB (univerzální dárce), 4. krevní skupina 0 (univerzální příjemce)

Člověk s první skupinou A může dostat krev člověka rovněž ze skupiny A nebo AB. Krvinky ostatních skupin jeho sérum precipituje (sráží), analogické je to u skupin B. Skupina AB nesráží krvinky ze všech 3 dalších skupin a skupina 0 je naopak sráží a smějí se u ní provádět převod jedině zase se skupinou O.

O krevních skupinách psal již v roce 1900 Landsteiner, rakouský fiziolog, ale poznal jen první 3. Rozhodující pro praktické využití byl Janského objev čtvrté krevní skupiny. Mimochodem Landsteiner již později objevil v krvi Rh faktor. Jeho přítomnost nebo nepřítomnost v krvi rodičky a novorozence musí být shodná, jinak dojde u dítěte k novorozenecké žloutence, ta byla smrtelným onemocněním, dokud se nepřišlo na speciální prevenci. Proto se dnes zjišťuje v porodnicích Rh faktor u matky i novorozence.

Tento základní objev Janský publikoval v roce 1907 v časopise českých lékařů a o rok později německy. Těžko se prosazoval. Byly proti němu námitky, přísné a nespravedlivé kritiky. Jeden z jeho spolupracovníků Kozdera, se vydal objev zkusit do severní Afriky, kde byla tehdy dlouhodobá válka Francie s Marokem a položil tam život. Byl vojenským lékařem marockých vojsk a byl prý jako "vzbouřenec" Francouzi popraven.

Mezitím se v Praze stal Janský docentem psychiatrie a krátce po začátku I. světové války byl jmenován profesorem. Přesto šel dobrovolně do války jako rakouský plukovní lékař, aby mohl na raněných vojácích vyzkoušet své testy krevních skupiny, jež se prováděly a provádějí na dvakrát čtyřech kapkách krve, čtyřech pacienta a čtyřech dárce. A měl smůlu, u jedné transfuze mu přehnaně pořádný pomocník sklíčka s kapkami pomíchal, takže označení neodpovídala a raněný zemřel. Transfůze pak v rakouské armádě byly zakázány a na Janského objev padla nedůvěra. Vše se vysvětlilo až po válce, to už byl profesor Janský těžce nemocen ischemickou chorobou srdeční a v roce 1921 zemřel na infarkt, bylo mu pouhých čtyřicetosm let.

Krevní skupiny se těžce prosazovaly. Vinu na tom měl i Janský sám, měl zvláštní povahu a podle jeho kolegy profesora Zdeňka Myslivečka, který nastoupil po profesoru Kuffnerovi jako přednosta psychiatrické kliniky a dožil se 90 let, dovedl být často i krutý.

Dnes krevní transfůze patří k rutině na chirurgických pracovištích. Každá operace znamená větší či menší ztrátu krve. Před objevem čtyř krevních skupin umíralo po operacích nejméně třikrát tolik operovaných než dnes. My si proto už dnes nemůže chirurgické obory bez dokonalých transfůzí představit. Nemůžeme se ani dohadovat kolik pacientu Janského objev zachránil, jejich počet jde do milionů, zvláště pak, když se k němu připočítají ti zachránění, kteří trpí krevními nemocemi. Jeho objev byl dlouho v cizině málo znám. Je pravda, že 6 let před ním Landstainer popsal krevní skupiny, ale jak už bylo řečeno, jen tři, čtvrtou (univerzálního příjemce, tu snad nejdůležitější), popsal teprve Janský. Takže Janskému přísluší po zásluze objev 4 krevních skupin.

Jan Janský (byl citlivý na to krátké "a") byl psychiatrem proti své vůli a tak udělal na psychiatrické klinice objev sice významný, ale vůbec nepatřící do psychiatrie.

Zdroje
Štěpánka Švecová
. . . : : :    (C) 2005 technická správa a funkční webdesign: Webdesign Atomio Web s.r.o.      B-Byte Engine    : : : . . .