Informace o osobnosti Máte zájem o doménu OSOBNOST.CZ? Klikněte na zde
Seznam osobností
   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Seznam skupin (vše)
 #   A   B   C   D   E   F   G   H 
 I   J   K   L   M   N   O   P   Q 
 R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Google
Rychlé hledání


Profese














Aktuality

4.12.2005 - Update systému B-Byte

7.11.2005 - Revize systému

4.9.2005 - První 100 osobností

1.7.2005 - Přechod na B-Byte

31.5.2005 - Zpřístupnění veřejnosti

13.5.2005 - Spuštění testovacího provozu stránek

Odkazy
Prostějov - Informační portál
Upozornění
Na stránkách se neustále pracuje!
Chcete mail?

Nabízíme vám možnost získat
e-mailovou schránku vasejmeno@osobnost.cz

Pokud máte zájem, klikněte zde

Sháníte informace?

Zajímá vás osobnost, hudební skupina nebo album?

Napište nám její jméno
a my informace seženeme!

(např: Bruce Willis, Chinaski)





Albert Einstein
(14. březen 1879 - 18. duben 1955)
Americký teoretický fyzik německého původu
Zařazení: fyzik
Biografie

Mládí

Albert Einstein se narodil v Ulmu - na úpatí pohoří Schwäbische Alpen, na levém břehu Dunaje - v rodině ne příliš úspěšného obchodníka s elektronikou. Einstein přestože rodinné zázemí pro něho znamenalo víc, než si dokázal přiznat, opovrhoval její intelektuální úrovní a omezeností prostředí v němž vyrůstal. Matka Paulina vedla Einsteina už v ranném dětství k velké samostatnosti, a právě tehdy začínal Albert pociťovat citovou osamocenost. Tento pocit ho provázel po celý život. Po matce zdědil lásku k hudbě nikoli však talent. Sám říkal, že jeho pokroky byly spíše rázu technického. Při tom všem měl štěstí, že se mu podařilo dostat se velmi záhy ke vzdělání technického charakteru. Nebylo tehdy tak docela běžné, aby někdo jako jeho strýc Jakub a otec, pracoval v oblasti telekomunikací a elektrotechniky.

Dalším člověkem, který měl zásadní vliv na 12-ti letého chlapce byl chudý židovský student Max Talmey, kterého se Einsteinova rodina ujala. Půjčoval mladému Albertovi populárněvědecké knihy, např. od Aerona Bernsteina - O ohybu světla gravitačním polem. Střední školu nejprve nedokončil, vydal se za rodinou do Itálie, kam otce zavedly jeho obchodní aktivity. Svoje studia přerušil ještě jednou, aby se vyhnul vojenské povinnosti, chtěl se vzdát německého občanství. Záhy nato byl přinucen střední školu dokončit, aby mohl studovat techniku na vysoké. Absolvoval kantonskou školu ve švýcarském městě Aarau. Zde našel druhý domov v rodině profesora Josta Wintelera. Tento humanitně založený učitel ubytovávající chudé studenty ve svém domě, zaujal mladého Einsteina svými každodenními diskusemi nad náměty dne. Jeho neústupný charakter a liberální názory Einsteina velmi imponovaly.

Patentový úřad a teoretická fyzika

V roce 1900 získal v Curychu učitelský diplom, byl však další dva roky bez zaměstnání, neboť neměl švýcarské občanství. Pak nastoupil jako referent úřadu v Bernu, kde posuzoval patenty a vynálezy. Ve volnějších chvílích, v úřadě a mimo pracovní dobu, studoval práce vynikajících fyziků minulosti, přemýšlel o nich a sám pilně pracoval v oblasti teoretické fyziky.

Již v průběhu studia na vysoké škole ho zaujaly nejasnosti v základech teorie elektromagnetického pole. Pak konečně přišel Einsteinův zázračný rok 1905: Obhájil doktorát na curyšské univerzitě. Podal teoretické vysvětlení Brownova pohybu. Objasnil fotoelektrický jev pomocí Planckovy kvantové hypotézy. A konečně roku 1909 publikoval speciální teorii relativity.

Z těchto principů odvodil pak Einstein Lorentzovu transformaci a dokázal její platnost při přechodu z jedné inerciální soustavy do druhé. Speciální teorie relativity předpověděla ze svých principů dilataci času, kontrakci délek, relativnost současnosti a přímou úměrnost hmotnosti a energie tělesa. Zmíněné jevy byly pak - mimo jev kontrakce délek - experimentálně ověřeny při studiu vlastností elementárních částic v urychlovačích a při studiu vlastností kosmických paprsků.

Princip konstantní světelné rychlosti změnil především naše představy o toku času a vedl k vytvoření pojmu prostoročasu. Ukázalo se, že Newtonova mechanika platí v případě, když rychlosti těles jsou ve srovnání a rychlostí světla malé; speciální teorie relativity je v tomto smyslu teorií obecnější. Ke klasickým rovnicím lze v ní přejít tak, že ve výpočtech považujeme velikost rychlosti světla za blízkou nekonečné. Odezva vědců byla obrovská. Jeden z Einsteinových učitelů, slavný matematik Minkowski, překvapeně prohlásil: "Einstein? Ten se pořád jen ulejval z přednášek. Do toho bych to neřekl." O 2 roky později právě Minkowski odhalil nejdůležitější důsledek speciální teorie relativity: Čas a prostor nelze chápat jako dva samostatné jevy. Existuje pouze jednotný čtyřrozměrný časoprostor. Ze speciální relativity ostatně plyne i slavný vzorec

E = m . c2

(E - energie, m - hmotnost, c - rychlost světla ve vakuu). Tento vztah charakterizuje určitou souvislost mezi energií a hmotností látky. Hmotnost potom můžeme chápat jako určitou zvláštní formu energie. V 1 kg jakékoliv látky je ukryta energie:

E = m . c2 = 1 kg . (3.108 m/s2) = 9.1016 J = 25 TWh = 25.106 MWh

Pro porovnání - jaderná elektrárna Dukovany vyrobí tuto energii (ve formě elektrické energie) asi za 2 roky provozu.

V roce 1909 se stal mimořádným profesorem na univerzitě v Curychu. Dne 6. ledna 1911 byl jmenován s platností od 1. dubna 1911 profesorem teoretické fyziky na německé univerzitě v Praze a zároveň vedoucím Ústavu teoretické fyziky na téže univerzitě. Tady se stal řádným profesorem poprvé. Einstein se ženou Milevou, tchyní, sedmiletým synem Hansem Albertem a jednoročním Eduardem přijeli do Prahy ze Švýcarska koncem března 1911 a již v prvním týdnu dubna nastoupil na místo. Přednášel pět hodin týdně v Klementinu (mechaniku, termodynamiku a molekulární teorii). Byl pravidelným hostem úterních večerů v domě paní Berty Fantové, ženy majitele lékárny "U jednorožce" na Staroměstském náměstí č. 17. Vedle spisovatelů F. Kafky a M. Broda sem přicházeli další literáti a filozofové, jako např. Felix Weltsch, Franz Werfel atd. Hovořilo se o filozofických problémech, rozebírala se Kantova, Hegelova, Fichtova a jiná filozofická díla. V době svého pobytu v Praze se Einstein intenzivně věnoval vědecké práci v budovách Ústavu teoretické fyziky (dnes přírodovědecká fakulta UK) a stýkal se jen s užším kruhem přátel. Od studentů zásadně nepožadoval tehdy běžné poplatky za studium a za zkoušky. V Praze vytvořil, kromě dalších také cennou vědeckou práci O vlivu tíhové síly na šíření světla.

V roce 1916 publikoval A. Einstein další impozantní výsledek ve fyzice - obecnou teorii relativity, na níž pracoval asi od roku 1907. Tato teorie je jedinečným spojením teorie gravitace a geometrických a fyzikálních představ o struktuře prostoru a času. Odstranila privilegované postavení inerciálních soustav a podala relativistickou teorii gravitace. Jedním z jejích poznatků je, že přítomností hmoty se stává prostor neeuklidovským (zakřivuje se), což je spojeno s účinky gravitace. Hlavní důsledky obecné teorie relativity byly experimentálně potvrzeny (stáčením perihélia planet, zakřivením světelných paprsků v silných gravitačních polích, Einsteinův rudý posuv spektrálních čar hvězd s velkou hmotností, který způsobuje změnu frekvence jejich světla). Za vysvětlení fotoelektrického jevu byl Einstein v roce 1921 poctěn Nobelovou cenou. V posledních třech desetiletích svého života se snažil vytvořit jednotnou teorii pole, která by v sobě zahrnovala gravitaci i elektromagnetickou interakci.

Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 se Einstein vzdal na znamení protestu proti režimu a jeho antisemitismu členství v Pruské akademii věd. Fašisté ho jakožto Žida zbavili německého občanství a za jeho dopadení byla vypsána odměna. Einstein odešel do USA a usadil se v Princetonu. Až do konce života působil v tamním Institute for Advanced Study a marně se pokoušel vytvořit jednotnou teorii všech fyzikálních sil. V r. 1939 jeho dopis prezidentu Rooseveltovi podnítil zahájení prací na atomové bombě. V r. 1952 Einstein odmítl nabídku, aby se stal prezidentem mladého státu Izrael. Pravděpodobně už cítil blížící se nemoc. Zemřel v Princetonu r. 1955. Ještě předtím dal souhlas, aby vědci po smrti zkoumali jeho mozek. Nedávné výsledky ukazují, že příčinou Einsteinovy geniality byla abnormálně vyvinutá oblast mozku zodpovědná za prostorovou představivost.

Zdroje
Magda Vlachová - vedci.wz.cz
. . . : : :    (C) 2005 technická správa a funkční webdesign: Webdesign Atomio Web s.r.o.      B-Byte Engine    : : : . . .